Poslední roky jsem trávil převážně na soukromých vodách. Svazové vody jsem odsouval do ústraní. Tento neduh jsem chtěl touto výpravou odstranit. Vybral jsem nedalekou svazovou pískovnu v perimetru 20km od Hradce Králové. Po příjezdu na místo jsem byl po návštěvách soukromých revírů zaskočen nepřístupností jednotlivých rybářských míst. Auto nebylo kde zaparkovat. Místní obyvatelé měli u vjezdů k pískovně závory. Moje nesmělé požadavky o umožnění projetí autem k místu lovu nebyly vyslyšeny. V podstatě jsem byl vždy velice nelichotivě odmítnut. Nenechal jsem se odradit a věci nanosil s kamarádem ručně. Tato operace trvala více než hodinu. První bezpečné místo, na kterém jsem nechal vozidlo, bylo u místního motorestu.
Po této operaci následovalo vybudování tábora. Nyní jsme se mohli již plně věnovat samotnému rybolovu. Pro lov jsme si vybrali místo, ze kterého bylo možné nahazovat před rozsáhlý pás vodní vegetace, který se táhnul od našeho místa podél celého jižního břehu pískovny.
Díky echolotu a zkušebnímu oťukání dna jsem věděl, že v dané oblasti nemá cenu hledat tvrdé kamenité oblasti. Proti výraznému propadu nástrahy po nahození jsem na háček umístil pva punčochu naplněnou 4 kuličkami boilie. Díky tomu počtu se mi podařilo vytvořit malinkou pyramidku, od které jsem očekával lepší aerodynamické vlastnosti při nahazování. Při tomto způsobu chytání je spotřeba pva poměrně veliká. Proto jsem byl vděčný za ekonomické balení náhradní punčochy od firmy ZICO, kterým jsem se v dostatečném množství před výpravou zásobil. Od ostatních rybářů jsme byli upozorněni na období letargie kaprů, které mělo za následek několikadenní klid hlásičů.
Osobně jsem tomu moc nevěřil. Kolem trávy jsem totiž celý den pozoroval aktivitu kaprů. Dalším silným faktorem dodávajícím mi sebevědomí bylo kvalitní boilie, které mne málokdy zklame a funguje téměř na všech vodách. Nastražili jsme montáže, uvařili kávu a s očekáváním pozorovali západ slunce.
První záběr přišel v 11.00. Po krátkém souboji jsem měl v podběráku malého kapříka kolem 65cm. Prut jsem již do vody zpátky nenahazoval. Do konce povolené doby lovu zbývalo jenom několik desítek minut, které jsem strávil bojem s druhou rybou. Ta již byla o poznání větším soupeřem. Po krásném souboji jsem na břeh vytáhl čistého a zdravého řádkáče, kterému jsem navážil 10,40kg.
Ryba byla vrácena vodě a nic nám tak nebránilo v odchodu do říše snů. Druhý den se opakoval v podobném duchu. Ryby braly pouze po desáté hodině. Každý den se povedlo několik menších kaprů. Za zmínku stojí bojovný nízký šupináč kolegy, který na záběr čekal celé tři dny.
Delší čas jsem již bohužel nemohl na tomto zajímavém revíru strávit. Musel jsem se přesunout na jinou pískovnu, na které jsem měl domluvené každoroční víkendové setkání s kamarádem. Místo na kterém jsem lovil skrývá jistě zajímavé ryby. V budoucnosti se na tento revír určitě vrátím.
Články na podobné téma: